Historie pizzy
Slyšíte ten jemný šum moře prolínající se s veselým ruchem italské promenády? To je Neapol! Vítejte!
16. století
Je to doba, kdy Leonardo Da Vinci namaloval portrét Mony Lisy, Michelangelo vytvořil sochu Davida a Columbus vyrazil na svou poslední výpravu.
Ulice Neapole voní pouličním jídlem, čerstvými rybami a mořskými plody.
Máte chuť na pizzu? Nemusíte sahat hluboko do kapsy, pizza je tu totiž známá jako jídlo chudých. A co ji odlišuje od běžného pečeného těsta, které už zbytek světa zná?
No přeci ta nejzásadnější surovina, kterou byste dosud hledali jen velmi těžko – rajčata.
Rajčata
Dokážete si představit, jaké by to bylo bez rajčat? Ta totiž dlouho Evropa vůbec neznala. Dostala se sem až v roce 1520 z Jižní Ameriky. A právě zde v Neapoli se stal menší zázrak, když se neznámý gurmán rozhodl potřít pizza těsto rozdrcenými rajčaty, čímž odstartoval moderní „pizza kulturu“.
Syté, jednoduché a chutné jídlo připravené z těsta a domácích rajčat se beze změny mezi místními těšilo velké popularitě dlouhé desítky let. Ale této klasice pořád tak trochu něco scházelo. Nemyslíte?
Pojďme ji vylepšit! To se ale musíme trochu posunout v čase.
Je to století telegrafu, telefonu, žárovky, a hlavně vylepšení pizzy! Italský královský pár se totiž přesně tehdy rozhodl opustit pohodlí svého sídla a prozkoumat blíže zemi, které vládne.
Jednou z jejich zastávek bylo také město Neapol, kde si pizza držela své přední místo mezi jídly. Pocta pohostit královský pár ale připadla jen jednomu pekaři, a to Raffaele Espositovi. Ten měl před sebou nelehký úkol.
Po dlouhých úvahách se rozhodl – a dnes víme, že to bylo rozhodnutí hodné génia – použít ingredience v barvách italské vlajky. Ty nejen skvěle vypadaly, ale také báječně chutnaly. Bazalka, mozzarella a rajčata na jemném těstě okouzlily královskou rodinu natolik, že se tato specialita proslavila po celé Itálii. A tak, zatímco se z královny stala jedna z prvních influencerek, tato pizza se stala nejslavnějším a nejoblíbenějším druhem, který milují všichni po celém světě. Ne nadarmo proto nese jméno po královně. Už víte? Ano, je to Margherita!
Američané poslali Evropě rajčata, a tak je Evropané dali na pizzu a poslali zpět do Ameriky.
Historie americké pizzy se začala psát spolu se začínající migrací Italů koncem 19. století. Ti si její recepturu přinesli s sebou do nové vlasti.
Už v roce 1905 tak v New Yorku vznikla první pizzerie. Během druhé světové války se s pizzou seznámili také američtí vojáci, kteří působili na území Itálie. A byli to právě oni, kdo toto skvělé jídlo po návratu do vlasti proslavili.
Od té chvíle se pizza v Americe vyvíjela trochu jiným způsobem než v Itálii a přizpůsobovala se chuti místních obyvatel. Kromě vyšších okrajů a silnějšího těsta najdeme odlišnosti také v přípravě rajčatového základu.
Zatímco v Itálii se připravuje z čerstvých rajčat, olivového oleje, česneku a oregana, v Americe je oblíbenější hustější, sladší a jemně pikantní rajčatová omáčka připravovaná pomalým vařením, které trvá i několik hodin.