Na co si dávat pozor
Jak už jsme uvedli, jedná se o kyselinu. Proto je potřeba zacházet s ní opatrně a především se vyhýbat kontaktu s očima.
Pokud máte citlivou pokožku, doporučuje se při kontaktu s ní používat gumové rukavice.
Ani s konzumací kyseliny se to nemá přehánět, protože ve větším množství může napadat zubní sklovinu.
Doporučujeme také nepoužívat kyselinu citrónovou na mramor a jiné vápencové povrchy, protože kyselina narušuje jejich minerální strukturu.
Kyselina citrónová může reagovat s hliníkem. Pokud ji používáte na odvápnění, nejdříve se ujistěte, že domácí spotřebiče neobsahují žádné odhalené hliníkové součásti, případně postupujte podle doporučení výrobce – najdete je například v přiloženém návodu na použití.
Na odvápnění parních žehliček se kyselina citrónová příliš nehodí, protože se roztok zahřívá na příliš vysokou teplotu. Může tak vzniknout těžko rozpustný citrát a usazovat se, což by trysky a vedení v přístroji ještě víc ucpalo. Lepším řešením je v tomto případě ocet.
Čím vyšší je koncentrace kyseliny, tím rychleji dochází k napadení materiálů. Při správném používání se však kyselina citrónová na odvápňování výborně hodí, proto je také součástí většiny prodávaných produktů určených k odstraňování vodního kamene.
Aby se nevytvořil těžko rozpustný citrát a aby přístroje i plochy vydržely co nejdéle, doporučuje se odstraňovat vodní kámen raději častěji a pomocí slabšího koncentrátu kyseliny, který se jen krátce zahřeje. Pokud snížíte podíl kyseliny a místo toho roztok aplikujete častěji, můžete pomocí šetrnější směsi dosáhnout stejného účinku.