Už 3000 let
Díky archeologickým vykopávkám víme, že kakaovník pěstovali Olmékové na území dnešního Mexika už před 3 000 lety. Po zániku jejich říše se pěstování kakaovníků ujali Mayové, Toltékové, Aztékové,… A nakonec my ☺
Zaplatit kakaem?
Kakaové boby nebyly jen jednou z mnoha plodin – bylo to exkluzivní zboží. V dobách indiánských říší proto boby sloužily jako platidlo. Například rajče stálo 1 bob, avokádo 3 boby, králík stál 10 bobů a otrok 100 bobů. Mayové si kakaových bobů natolik vážili, že je používali ve svých rituálech při obětování bohům.
50 kakaíček denně
Kakao jako nápoj obsahuje opravdu hodně energie a podávalo se třeba na banketech. Takový aztécký císař Montezuma údajně dokázal vypít denně více než padesát číší kakaa. Jak jinak než v pohárech z ryzího zlata. Během jednoho dne se na banketu spotřebovalo až 640 číší kakaového nápoje, to si někdo užíval.
Teprve 2 století
Až do roku 1828 nebylo vůbec snadné vyrobit kakaový nápoj – vysoký podíl tuku způsoboval špatnou rozpustnost a mastná oka na jeho hladině. Pak ale přišel Holanďan Casparus van Houten s lisem, který poprvé z kakaových bobů oddělil více než 50 % kakaového másla, čímž otevřel cestu k sušení a mletí na kakaový prášek. Sláva!
Tmavší neznamená lepší
Čím tmavší barvu má kakaový prášek, tím je lepší? Tmavší barva nevypovídá nic o kvalitě a lze jí docílit alkalizací. Alkalizace je proces, se kterým přišel syn už zmíněného Caspara van Houtena, Coenraad. Chtěl zpříjemnit přirozeně kyselou chuť kakaa a zlepšit jeho rozpustnost.
To se mu povedlo přidáním regulátorů kyselosti (čili alkalizačních činidel) do kakaové hmoty. Na jeho počest se tato kakaa nazývají jako „holandská“, případně „holandského typu“. Alkalizace ale zároveň snižuje množství látek prospěšných našemu zdraví.
Trocha čísel
Plod stromu kakaovníku je 10–25 cm dlouhý, 6–12 cm široký a má hmotnost okolo 450 gramů. Uvnitř plodu se v 5 řadách nachází asi 40 semen, která se na hromádkách fermentují 2–7 dní při teplotě 38–50 °C. Pak se ještě suší, čistí, předpražují a praží při 105 °C a na závěr melou na kakaovou hmotu. To vše ze stromu, který dává plody až po 9 letech růstu, a to ještě přibližně jen 2 kilogramy za rok. Už je jasnější, proč to bývala tak luxusní surovina?
Pěkně náročný stromek
Kakaovník původně rostl v podrostu deštných pralesů, kde měl ideální stín, teplotu i optimální množství vody. Všechny tyto „podmínky“ musejí být splněny i dnes, a tak lze kakaovník pěstovat pouze v tropickém pásmu kolem rovníku, mezi 20° severní a jižní zeměpisné šířky, do nadmořské výšky 500 m n. m. Kakaové boby, ze kterých je Přírodní kakao Dr. Oetker vyrobeno, vypěstovali farmáři v západní Africe (Pobřeží slonoviny, Ghana, Kamerun a Nigérie), Dominikánské republice, Vietnamu nebo Indonésii.