Nenahraditelná kyselina citrónová

Objev kyseliny citrónové je připisovaný perskému alchymistovi z 8. století Abú Músa Džábir ibn Hajjánovi.

Poprvé ji však izoloval až v roce 1784 švédský chemik Carl Wilhelm Scheele, který ji vykrystalizoval z citrónové šťávy. Také proto namísto označení kyselina 3-karboxy-3-hydroxypentandiová zdomácněl název kyselina citrónová.

Kyselina citrónová je slabá organická kyselina, která existuje buď v bezvodé formě (anhydrát), nebo jako monohydrát, a to v závislosti na teplotě, při které krystalizuje. Je bez zápachu.

Kyselina citrónová se vyskytuje ve stopovém množství v různých druzích ovoce a zeleniny, zejména však v citrusových plodech. Citróny a limety obsahují obzvlášť vysokou koncentraci kyseliny; může tvořit až 8 % suché hmotnosti těchto plodů

(ve šťávách přibližně 47 g/l).

Celosvětová roční produkce kyseliny citrónové neustále roste. V roce 2018 překročila hranici 2 milionů tun.

Více než 50 % tohoto objemu se použilo jako regulátor kyselosti do nápojů, přibližně 20 % do jiných potravinářských výrobků, 20 % na výrobu čisticích prostředků a 10 % se zpracovalo v kosmetickém, farmaceutickém nebo chemickém průmyslu.

V dnešní době převažuje průmyslová výroba kyseliny citrónové pomocí kultury Aspergillus niger. Při této výrobě se kultura krmí sacharózou, aby produkovala kyselinu. Zdrojem sacharózy je kukuřičný výluh, melasa nebo kukuřičný škrob.

Kyselina citrónová je opravdu všestranným pomocníkem, má proto široké využití také v našich domácnostech. Výborně se hodí například k odstranění vodního kamene, na čištění, případně na výrobu vlastních domácích čističů, prášků na praní či přísad do koupele.