COOKIES na webu DR. OETKER

Tento web uloží soubory cookies do Vašeho zařízení, aby umožnil lepší fungování stránek. Více informací zde.

Křesťanské velikonoce

Svatý neboli Pašijový týden je období, kdy si křesťané po celém světě připomínají poslední týden Ježíšova života na Zemi.

Přestože se říká týden, jde o devět dní s těmito přívlastky: Květná Neděle, Modré Pondělí, Šedivé Úterý, Škaredá Středa, Zelený Čtvrtek, Velký Pátek, Bílá Sobota, Velikonoční Neděle, Velikonoční Pondělí.

Velkou nocí myslíme tu ze soboty na neděli, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Svatým týdnem končí 40denní půst, kdy člověk pracoval na své vnitřní obrodě. Postní doba u našich předků znamenala, že se jedlo pouze jedno jídlo denně, nejedlo se maso, ryby, vejce, mléko.

Pohanské velikonoce

Pohané (např. Keltové, kteří žili na našem území před Slovany) vždy v tuto dobu slavili příchod jara. Jejich oslava byla provázena velkým množstvím zvyků a rituálů, které se v jen málo pozměněné podobě dochovaly do dnešních dnů.

Německé a anglické pojmenování Velikonoc - Ostern a Easter - připomíná starogermánskou bohyni jara a plodnosti Ostaru, jejímž protějškem byla slovanská Vesna. Ostara je svátkem jarní rovnodennosti a slaví se kolem 21. března. V tento čas je délka dne i noci stejná. Ostara je tak dobou rovnováhy a zároveň oficiálně začíná jaro. Je to doba, která oznamuje příchod nových začátků, příchod nového života. Je to doba návratu bohů vegetace a nového života. Jejich přítomnost je téměř hmatatelná a jejich síla nezadržitelná.

Zelené výhonky rostlin se derou ven z hlíny, svěží lístky stromů vyhřezávají z nalitých pupenů skoro před očima, zvířata vycházejí z doupat a párují se, a ptáci stavějí hnízda a kladou svá vejce opřekot. Vejce je symbolem znovuzrození, plodnosti a nesmrtelnosti.

Židovské velikonoce

Židé v tomto období slaví „Pesach“, Svátek nekvašených chlebů, na počest vysvobození Židů z egyptského otroctví. Je to zároveň slavnost probouzení půdy a země. Během Pesach se můžou konzumovat pouze potraviny a nápoje s označením košer. Hlavní potravinou jsou Macesy, křehký rovný nekvašený chléb.

Podle Tóry Izraelci opustili Egypt tak rychle, že jim nestačilo vykvasit těsto připravené k pečení chleba. Upekli proto chléb z těsta nevykvašeného (v podstatě jen pražené moučné placky rozdělané ve vodě). Tóra dále přikazuje, že se po celý svátek Pesach nesmí jíst nic kvašeného.

Zelený čtvrtek

Název vznikl zkomolením německého Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag. V tento den se naposledy rozeznějí kostelní zvony, které utichnou až do Velké noci. Ten den naši předkové jedli hlavně zelenou stravu, jako špenát či zelí, aby byli po celý rok zdraví.

Podle lidových zvyků na Zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku - nebudete mít v domě blechy. Na Zelený čtvrtek se s nikým nehádejte a nic si nepůjčujte. Pokud se tradice budete držet, vyhnou se vám všechny spory obloukem a budete mít plnou peněženku peněz.

Velký pátek

Velký pátek je den Kristova ukřižování. V lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady a v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve.

Podle zvyku se lidé na Velký pátek chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - pak je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem.

Bílá sobota

Ten den ležel Ježíš Kristus v hrobě. Svůj název den získal zřejmě od bílého roucha nově pokřtěných, kteří přijali křest na Velikonoční vigilii. (To je bohoslužba o Velké noci, připomínající Kristovo zmrtvýchvstání.)

Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení, konaných tento den před nedělí Zmrtvýchvstání. Na Bílou sobotu se lidé starali o úrodnost polí. Na pole kladli křížky z ohořelých dřívek a sypali na louky popel z posvěceného ohně. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár.

Doma se kromě uklízení pekly mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Vše se připravovalo na neděli.

Velikonoční neděle

Zmrtvýchvstání Páně neboli Boží hod velikonoční.

Neděle je největší slavnost křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení. Církev rozhodla, že to bude vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Proto máme také každý rok Velikonoce jindy.

Tento den všichni spěchali do kostela. Nikdo nezůstával doma, protože v kostele se světily velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, víno). Bylo zvykem, že každá návštěva v domě dostala kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu - aby byla úroda, voda a dostatek ovoce. Jedlo se společně vejce, uvařené na Velký pátek spolu s vrbovým a jasanovým proutkem.

Kdyby někdo během roku zabloudil, měl si vzpomenout, s kým jedl na Boží hod vejce a hned by si vzpomněl na cestu zpět.

Velikonoční pondělí

V minulosti bývalo zvykem, že po významných svátcích se jeden den nepracovalo. Díky tomu je i dnes Velikonoční pondělí dnem pracovního volna, i když církevní svátky končí v neděli.

Tento den je spojen s lidovými oslavami přicházejícího jara. Chodíme houdovat s pomlázkou, nejlépe z 6-12 čerstvých vrbových proutků. Mrskání děvčat jim má předat svěžest vrbového proutí. Tato koleda je spojena s odměnou pro mrskače. Tradice velí dávat malovaná vajíčka neboli kraslice. Ty uměly dříve ženy zdobit samy, podle krajových zvyků.

Dnes už spíše dostane muž panáčka něčeho dobrého k napití. A vejce natvrdo uvařená, nikoliv dutá, jako tomu bylo u kraslic. Velikonoční zvyky se stále mění, ale radost z příchodu jara zůstává.